Zaklínací texty

Zvuková ukázka

Lidé od pradávna hledali způsob, jak zvrátit NEPŘÍZEŇ OSUDU nebo docílit svých přání. Své naděje vkládali mimo jiné do různých zaklínacích textů. Zaklínání představovalo SLOVNÍ RITUÁL, který stavěl na víře v sílu slov pronesených v určitém kontextu. Zaklínání hojně využívala magické symboliky a DOTYKOVÉ MAGIE. Určitý předmět mohl dotykem s druhou osobou probudit její lásku, nebo jí naopak záměrně uškodit. Tyto texty se obracely hlavně k Bohu a jiným přímluvcům, některé se však snažily navázat kontakt také s duchy a nečistými silami.

Zaklínací texty byly různorodé. Lidé se k nim uchylovali ve chvíli ohrožení, využívali je ale i k osobnímu prospěchu nebo k preventivní ochraně. Jsou známé texty k zaklínání požáru a povětří, k zastavení střely, proti hanbě, k získání respektu nebo neviditelnosti, k odhalení zloděje nebo nalezení ztracených věcí.

Tyto texty se často předávaly po generace, protože se věřilo v jejich ZÁZRAČNOU MOC. Zaklínací texty se šířily hlavně rukopisně. V tištěné podobě se vyskytovaly spíše výjimečně, a pokud ano, tak především v podobě, která neobsahovala magické obrazce ani návody k přípravě magických předmětů.

Pro zesílení účinků zaklínání byly při boji s rozbouřenými živly využívány předměty a symboly, které měly mít zvláštní moc. Např. k zastavení požáru měl sloužit tzv. ohňový talíř. Zpravidla šlo o dřevěný talíř s křížem a svatým nápisem AGLA, který se házel do ohně. Obdobná praxe se používala i k zahánění bouře, kdy se šipka vyrytá do dřeva namířila proti přicházejícím mračnům.

(Muzeum Český Dub, sign. RKP-18, Magické rady a zaříkadla; MZA, fond G10, inv. č. 525, Různá zaříkání a pověrečné recepty)

Lidé při sobě nosili ochranné pečetě, z nichž některé byly úzce tematizované. Často směřovaly k osobní ochraně, a to fyzické (ochrana před zraněním a onemocněním) i duševní (spása duše). Pečeť na obrázku měla s pomocí archanděla Gabriela chránit proti hanbě.

(KNM, sign. I H 53; Zaklínací knížka)

Zaklínač používal různé magické formule, které sloužily k navázání kontaktu s duchy a k jejich přemožení nebo spoutání. V průběhu rituálu bylo třeba dodržet následnost jednotlivých praktik i přesné znění magických slov, při jejichž vyslovení se zaklínač nesměl splést.

(Státní okresní archiv Přerov, inv. č. 17; Zemský klíč)

Magické praktiky byly často provázené tajemnou symbolikou – např. místa, času nebo čísel. Důležitá byla i symbolika gest a úkonů. Text uvádí zažehnávání ohně, při kterém se musela pronášet slova pro správný účinek vestoje.

(MZM, inv. č. ST 1708; Kniha moci bylin)

Titulní strana MYSLIVECKÉ KNÍŽKY z přelomu 18. a 19. století se zaklínacími radami prospěšné (bílé) i škodlivé (černé) magie.

(MZK, sign. RKP-1488.305; Knížka myslivecká)