Hospodářské rady

Osoby žijící na venkově byly většinou závislé na výsledcích vlastního hospodaření. Rozmary počasí a NEMOCI DOBYTKA však mohly velmi rychle zmařit jejich celoroční úsilí. V řadě stavení se tak nacházely hospodářské příručky, často s univerzálním využitím – od vaření k léčení, které se tomu snažily zabránit. Rady využívaly léčivých účinků bylin, lidové zbožnosti a magických praktik. Jejich majitelé si je postupně opisovali z různých předloh nebo z ústní tradice.

Tyto rady cílily na OCHRANU ÚRODY, a především dobytka, který měl pro obživu lidí stěžejní význam. Obsahovaly stručné návody pro podporu produkce, například jak získat sladší mléko nebo více vajec od slepic.

Magické úkony, jako vykuřování nebo zažehnávání, se využívaly až k léčbě nemocných zvířat. Časté byly i návody proti UHRANUTÍ nebo UŘKNUTÍ koní a dobytka, které měly podle přesvědčení lidí způsobovat čarodějnice. Rozšířená byla také obliba různých amuletů, které měly působit preventivně i léčebně. Některé se umisťovaly do prostoru chléva nebo stáje, jiné se zavěšovaly zvířatům na rohy nebo kolem krku.

Návod proti myším, aby neožíraly obilí ve stodole, kombinuje užití byliny a symboliky času. Pelyněk nebo černobýl měl být natrhán v noci na sv. Jana před východem slunce a poté se měl vložit pod obilí.

(MZK, sign. RKP-1473.095; O roli vorné)

Zvířata mohly před nemocemi ochránit i magické formule, které se napsaly na lístek. Dokladem je např. rukopisný Herbář, který radí přilepit lístek koni na čelo jako ochranu před roupy.

(MZK, sign. RKP-0495.705; Herbář pro napravení všeho dobytka)

Lidé na venkově věřili, že čarodějnice mohou s pomocí ďábelských sil škodit dobytku. Jejich častou praktikou mělo být uřknutí, uhranutí nebo umoření dobytka.

(MZA, fond B1, sign. R11 č. 44)