Příběh knihy Oběť před Bohem

Kniha OBĚŤ PŘED BOHEM byla mezi lidmi velmi oblíbená. Jednalo se o knížku velmi malého formátu (cca 11 x 6 x 2,5 cm), která díky svému rozměru mohla být nošena v kapse. Tato kniha měla zpravidla ČTYŘI ČÁSTI. Podle první z nich (OBĚŤ PŘED BOHEM) bývá označována. Zatímco první a čtvrtá část obsahovaly katolické modlitby a nelišily se příliš od běžných modlitebních knížek, druhá a třetí část obsahovaly množství MAGICKÝCH TEXTŮ, které měly držitele ochraňovat od nemocí, přírodních katastrof, moci čar a kouzel nebo osob, které by jim chtěly ublížit.

Titulní strana první a třetí části knihy OBĚŤ PŘED BOHEM.

(MZK, sign. STS-0377.577; Oběť před Bohem)

Impresum na titulní straně knihy uvádí, že měla být vytištěná v Berlíně u tiskaře Josefa Šmída. Z tohoto důvodu bývá tato kniha označována i jako tzv. BERLÍNKA. Vytištění v Prusku umožňovalo vyhnout se domácí cenzuře, přes kterou by tento tisk jistě neprošel. Některé z tisků Oběti před Bohem však s vysokou pravděpodobností nebyly ve skutečnosti vytištěny v Berlíně, ale na českém území. Doložit to lze na základě srovnání otisků dřevořezových štočků, které byly k výrobě těchto knih použity. Příkladem je exemplář zachovaný ve fondu Moravské zemské knihovny, který byl nejspíš vytištěný v chrudimské tiskárně Josefa Jana Košiny v první polovině 19. století.

Srovnání dřevořezů v knize OBĚŤ PŘED BOHEM^(a) s dřevořezy užitými na kramářských tiscích^(b) z produkce pardubické tiskárny vzniklé roku 1789, která se nejpozději v roce 1810 přesunula do Chrudimi. Dlouhodobé užívání štočků vedlo k jejich postupnému opotřebení, které bylo často spojeno se zánikem orámování.

Množství pověrečných praktik, které kniha obsahovala, a skutečnost, že mezi lidmi kolovala v relativně velkém množství, vedla některé KATOLICKÉ KNĚŽÍ k protireakci. Velmi výrazně proti knize OBĚŤ PŘED BOHEM vystoupil Jan Alois Dreml (1821–1875), který napsal knihu s názvem PRAVÁ OBĚŤ PŘED BOHEM (1857). V ní upravil dle něj škodlivé pasáže za ty, které byly z věroučného hlediska v pořádku. Jednotlivé oddíly obsahují i poznámky k původnímu textu knihy s vysvětlením, co na nich bylo škodlivé a proč.

(MZK, sign. S-0931.404)

Stejně jako u jiných tisků pronikl i text OBĚTI PŘED BOHEM do rukopisné kultury. Ve fondu Moravské zemské knihovny se tak nachází stejnojmenný exemplář jejího opisu. Nejedná se však o kompletní přepis. Zatímco některé texty jsou přepsány v podstatě doslovně, velké množství jich chybí, a naopak jiné oproti originálu obsahují rukopis navíc. Jedná se např. o slova, která měla držitele ochránit před střelbou.

(MZK, sign. RKP-1493.925; Oběť před Bohem)